Artistes - Éric Cénat, Claire Vidoni
Secrétariat générale - Morgane Nory
Attachée de production - Clémence Grenat
64 Quai des Augustins - 45100 Orléans admin@theatredelimprevu.com
communication@theatredelimprevu.com
02.38.77.09.65
Compagnie itinérante
portée par la Région Centre - Val de Loire, subventionnée par la DRAC, le Département du Loiret et la Ville d'Orléans
Créé en 1986 par Éric Cénat, Le Théâtre de l'Imprévu affirme sa démarche artistique en lui donnant une ligne autour des mots, ceux qui donnent du sens et nous inscrivent dans le temps et l'espace. Grâce à eux, nous explorons notre passé, appréhendons notre présent et réfléchissons à notre avenir au travers de nos créations et actions culturelles.
Málo světa
Stvoření 2022
Řecko-francouzská/francouzsko-řecká show
Poezie, hudba, animované obrázky.
Dva roky po jeho smrti spojují svá umění řecká skladatelka Sophia Alexandrou, český výtvarný umělec Vojtech Janyška a orleánský režisér Éric Cénat, aby oslavili tuto emblematickou postavu řecké poezie. Vítězka Evropské ceny za literaturu Kikí Dimoulá poznamenala poetickou scénu své země. V jeho repertoáru má Le peu du monde zvláštní místo. Toto dílo, napsané v roce 1971, přeložené do několika jazyků, mu přineslo celosvětovou proslulost. V hořkosladkém tónu zobrazuje běh času, každodenní život, osamělost. Jeho jedinečný pohled rezonuje dodnes. Pro ilustraci tohoto nadčasového textu se 3 evropští umělci na pódiu prolínají hudební tvorbou na klavír, mluvenými nebo zpívanými francouzskými a řeckými hlasy a animovanými projekcemi akvarelových maleb. Způsob, jak přivést toto dílo zpět k životu a učinit ho věčným.
umělecké záměry
Zdědil jsem poezii... můj dědeček Lucien ji měl rád a já jsem byla úžasnou schránkou jeho vášně pro slova. Básníci mě obklopili svou shovívavostí, přinesli mi dech a smysl existence, dali mi jiný pohled na svět, svěřili mi své léčivé balzámy…Vděčím jim za mnohé. Abych jim vyjádřil svou vděčnost, od vzniku Théâtre de l'Imprévu jsem jim chtěl dát majestát, že jsou jádrem mého uměleckého přístupu...
Robert Desnos a Blaise Cendrars, básníci u postele, byli v našem repertoáru velmi často oceňováni. Trochu jsme cestovali s Jacquesem Prévertem, Borisem Vianem a Maxem Jacobem, vydali se na cestu do Chile s Pablo Nerudou. Naše plodná spolupráce s autorem Patricem Delbourgem nás vedla k tomu, že jsme vyvedli ze stínu několik rozrušených básníků bez rodokmenu nebo kaple (Ghérasim Luca, Roger Kowalski, Francis Giauque…).
Od roku 2017 pracuji ve spolupráci s francouzskými instituty Řecka (Athény, Patras, Larissa, Soluň) zejména na školení učitelů francouzštiny v hlasitém čtení. Spoléhám se na spisy svých oblíbených básníků v odkazu na Frankofonii. Mé výměny názorů s učiteli mi však během mých pobytů umožnily porozumět řecké poezii: onomu surrealistovi Odysseas Elytis, tomu napůl neobvyklému-napůl drzému Nanosovi Valaoritisovi, tomu mezi stínem a světlem Georgese Séférise… dějiny 20. století, kde politický chaos a společenské/ekonomické krize následovaly jedna po druhé, kde mýty o založení nejsou nikdy daleko...
Poezie a hudba jdou v Řecku často ruku v ruce. Duo Elytis/Theodororakis je toho dokonalou ilustrací. Takže nenínení náhoda, že Kiki je práceDimoulabylrozsahmémupovědomítámhlehudebníkSophieAlexandrou.Sophia aMěmítpracoval vduoklavírní hlasve Francouzském institutuAthén tím, že se opírá o frankofonní poezii včerejška a dneška. Ale abychom se obnovili, hledali jsme jiný hlas... Sophia se pak zmínila o své oblíbené básnířce, jejíž nedávná smrt v ní zanechala velké prázdno: Kikí Dimoulá. I tam je síla transgenerační poezie: zde je mladý dvacetiletý skladatel se slibnou budoucností dojatý slovy básníka středního věku, vždy balancovaný nad prázdnotou, inspirovaný opotřebením doby…
Básně Kikí Dimoulá mě zasáhly v tomto bezprecedentním období po sobě jdoucích uvěznění, kde se čas zdá zmrazený, kde cesty jsou pouze vnitřkem... můj pocit byl okamžitý: Mezi jeho prózami je shodaa naše životynaštvaný: Tentozpětná vazbanajá,brátvědomí našich nedostatků a jinýchkřehkosti, potřeba vzpomínek, bankrot materialismu, tento pocit přítomnosti-nepřítomnosti v každodenním životě. Vše, co charakterizuje Le peu du monde, bude, abych použil název naší show a jedné z jejích kolekcí.
Říct nahlas báseň od Kikí Dimoulá je intimní pozdvižení! Přizpůsobte se jeho slovu, jako by bylo mé; nechat se unést jeho lidskostí; důvěřovat svým útržkům života, svým snímkům... To jsou velké výzvy pro tlumočníka, kterým jsem já. Vím také, že nebudu sám, protože Kikiina slova prostřednictvím mého hlasu budou zahalena Sophiiným kreativním hudebním vesmírem...
„U sousedů se někdo učí na klavír.
Začátečník, mentálně ho učím
Hudební hodnota toho, co se opakuje.
Tuto hudbu zanedbáváme poslouchat
Stejně jako neposloucháme chleba
Když to hněte naši existenci každý den
A my nikdy nevěnujeme pozornost
V den, kdy odcházíme, nám říká
Nevím, jestli zítra přijdu.
Neposloucháme to,zapomínáme
Chcete-li říct sebemenší poděkování
K tomuto dni přijďte ještě další den
Přes všechny tyto výhrady vůči nám. »
Kiki Dimoula
Věřte slovům….
Věřte hudbě, která tato slova obklopuje...
Zdá se mi, že můžeme do naší tvorby vnést další rozměr…
Při procházení prací Kiki Dimoulé mě zasáhla opakující se přítomnost fotografie:
„Hodně jsem mluvil. Lidem,
Ke sloupům veřejného osvětlení. K obrázkům. »
„Vaše ruka je sama
Ve čtvercové noci fotografie. »
"Žádné zprávy od vás."
Vaše fotografie, stacionární.
alespoň změnit
Čas od času voda mých fotografií. »
Je to pro básníka živeného přítomností-nepřítomností tak překvapivé? Není fotografie zmrazeným okamžikem, věčným zmrazením snímku našich životů? Tamfotografovánítaké se ukáže být aprotiváhu knedostatek, zmírnění ztráty... může být součástí spásného daru.
„Z hlubin nostalgie
Dostávám vaše novinky:
Stali jste se štamgastem
Z jedné z vašich starých fotografií
Prominentní v napětí papíru. »
Chci, aby nás scénograficky provázel umělecký vesmír plastikového fotografa... Je to téměř zřejmé. Nepředstavuji si to jako jednoduchý citlivý kontrapunkt k imaginárnímu…“
Éric Cénat, režisér a herec
Photo : Vojtech Janyska
Kdo byla Kiki Dimoula?
Kikí Dimoulá byl skvělý hlas, hlavní hlas řecké poezie. Narodila se v roce 1931 a vnucuje svůj velmi osobní vesmír, tak oddělený od všech nadějí po vizích zářícího nebo bojového světa Ritsos, Elytis nebo Seferis.
Čas, nepřítomnost, smrt, nicota jsou stálicemi velmi temného tématu, ale vtěleného do nečekaných každodenních scén, prosvětlených uměním metafory a neuvěřitelnou slovní invencí. Navzdory často labyrintové výstavbě, přemnožení nápadů, odvážnému slovníku žonglujícímu mezi starým, trestaným a slangem zůstává tato poezie neuvěřitelně blízká obyčejnosti a někdy dokonce triviálnímu. Tak tato poetická myšlenka, fungující, již nepatří výhradně do určitého kulturního vesmíru. Jeho emocionální vibrace mu dává univerzální rezonanci.
Tato poezie se ve skutečnosti nepodobá ničemu známému – snad kromě metafyzických básníků anglického sedmnáctého století. Stejně jako oni a jako všichni lucidní průzkumníci bytí se Kikí Dimoulá nebála přiznat: „Ano, nemožné mi stačí“.
„Básně Kikí Dimoulé se ničemu nepodobají. Jen málo básníků působí tímto dojmem radikální novosti. Začíná to jeho náměty, tak zvláštními – zvláštními tím, že nejsou tak, většinou nepatrné, vytažené z toho nejbanálnějšího každodenního života. Krajina bez historie. Déšť. Pohyb vln na břehu. Vítr v listí. Kapka krve. Vskutku: každá jeho báseň obsesivně přebírá inventář toho, co je ztraceno, co už není. Smrt milovaného manžela, která pronásleduje sbírky následující, tuto posedlost jen vykrystalizuje a učiní ji ještě živější. Ztráta, smrt, nicota, to vše je naprostá pravda, ale stejně dobře byste mohli říct opak. Dimoulovy básně se svým způsobem hemží životem. Zavlažuje je proud obrazů, nejčastěji nečekaných, troufalých, někdy se honících na plné obrátky. Pokorná realita, kterou popisují, získává intenzivní, téměř mučivý život, viděný skrze tyto lupy, které ji metaforizují a metamorfují“.
Michel Volkovitch, překladatel
Úryvky z některých básní
láska, podstatné jméno,
velmi podstatné,
jednotné jméno,
pohlaví není ani ženské, ani mužské,
bezmocný druh.
V množném čísle
odzbrojené lásky.
strach, podstatné jméno,
jednotné číslo na začátku
pak množné číslo:
Strach.
Strach
teď přede vším.
Paměť, vlastní název smutku,
jednotné číslo,
singulární nic jiného
a neměnné.
Paměť, paměť, paměť.
noc, podstatné jméno,
ženské pohlaví,
jednotné číslo.
Množný
noci.
Noci teď.
Málo ze světanásledovánZdravím tě Nikdy5
Nespím, nespím, _cc781905-5cc781905-5bb83bad-3b359
Pomáhám noci růst,
rozšířit, vymazat malá světýlka, parazity.
Nespím, nespím,
Cvičím černochy to je vyloučeno
Hodím cvičil je to vyloučené
které trhají pár posledních hvězd
Nespím, nespím,
Změním pohlaví, stanem se půlnočním.
Kam mě vezmeš, deprese,
Někde se potkáme
od té doby, co jsem složil přísahu nespavosti.
Moje dávky prášků na spaní
dorment comme des anges _cc781905 -5cde-3194-bb3b-136bad5cf58d_
a můj mozek, který se dívá
jemně je zakolísejte.
Nespím, nespím,
Pomáhám noci růst,
Píšu slogany na stěny snů
dolů s východem slunce na kuřecích farmách,
dolů s úskoky nadějí
a my vám postavíme domy
a my vám uděláme cesty
a my vám přineseme déšť
a vítr a vítr.
Nespím, nespím,
čekám na poslední staré pozadí temnoty
vstoupit do věštce Calchase.
Jdu ho zabít.
Uvrhl mě do velké oběti
abyste mohli dýchat.
Ale ty, nespavosti, uhnízdíš ke každému proroctví
dávat si na čas.
Málo ze světanásledovánZdravím tě NikdyVydání Gallimard 2010
Teaser
Réalisation : Daniel Marino
Rozhovor vedl Bernard Cassat
Umělecký tým
Básně -Kiki Dimoula
Překlad -Michael Volkovič
Režie a výklad -Eric Cenat
Umělecká spolupráce -Claire Vidoniová
Složení a interpretace -Sophia Alexandrouová
Scénografie, Animované obrázky -Vojtěch Janyska
Klavír, hlas -Sophia Alexandrouová
Světelný design -Vincent Mongourdin
Příznivci
Město Orléans / Centre-Val-de-Loire
Národní scéna Orléans / Centre-Val-de-Loire
České centrum Paříž /Účastní se francouzsko-českého kulturního a uměleckého dialogu apropaguje českou kulturu ve Francii.
Nadace B&M Theocharakis Foundation /Kulturní centrum a muzeum, jehož posláním je mimo jiné přibližovat dětem a mládeži výtvarné umění a hudbu.
Řecká komunita v Paříži /Asociace, která pracuje na rozvoji francouzsko-helénského přátelství a propaguje helénskou kulturu francouzské a řecké veřejnosti.
Historie pobytového kalendáře
Od 5. prosince 2022 do 16. prosince 2022na Národní scéně,Orleans(45)
Od 27. listopadu 2022 do 2. prosince 2022v Českém kulturním centru,Paříž(75)
Od 14. března 2022 do 19. března 2022 na Národní scéně,Orleans(45)
Od 21. února 2022 do 26. února 2022na Národní scéně,Orleans(45)
Historie zájezdu